Celé to začalo tím, že jsem si koupila novou židli a stůl od paní z Litoměřic. A protože byl covid a všechno komplikované, rozjela jsem se autem pro nábytek sama. A hned po sjezdu z dálnice, v první obci, mě bouchlo do očí místo, které jakoby vás vcůcávalo dovnitř. A přitom byl vidět jen portál a jeho stav dával tušit, že ani ostatní budovy nebudou zrovna v nejlepší kondici. Pokračovala jsem v cestě bez zastavení, ale tak moc mě to drželo v hlavě, že jsem při cestě zpět zastavit prostě musela.

To místo je úžasný. Hodně poničené, mnohde zarostlé, ale bez turistů, jen ticho a klid. Dokonce v jedné části byly pootevřené tajemné dveře…. Je to funkční ženský klášter, takže konvent patří sestrám, ale prohlídky se dělají v kostele a v románské kryptě, která je unikátní a fantastická. Další památka čekající na svoji záchranu, ale v tomto případě bych se snad přimlouvala za zachování status quo.

Roudnice o kousek dál je pro mne spojená hlavně s Rožmberky. Byl to jejich majetek, úrodný kraj a věno Polyxeny, která má v Roudnici hrob. Zámek je hezčí z fotky, ale hned vedle zámku je krásný most, město samotné je moc fajn. Co ovšem nesmíte vynechat je místní klášter s kostelem. Křížová chodba s rajskou zahradou a původními prvky vás dostane na kolena. Protože o tomto místě se moc neví.

Chcete-li zažít genius loci málo známých památek, neváhejte se k nám přidat na výlet, nebo se vydejte individuálně. Stojí to za to.